Jdi na obsah Jdi na menu
 


Souhvězdí

Od pravěku si lidé vytvařely na obloze souhvězdí, podle toho co jim náhodná uskupení hvězd připomínala. Zatímco souhvězdí severní oblohy jsou pojmenována podle antických bohů a hrdinů, tak jižním souhvězdím dali jména až mořeplavci, kteří se na jižní polokouli vydali. Tak souhvězdí vznikala a zase byla zapomenuta až v tom Mezinárodní Astronomická Unie roku 1922 udělala pořádek a ustanovila celkem 88 souhvězdí, jež mají přesné hranice a pokrývají celou oblohu.

Souhvězdí se z pohledu obyvatele téhle planety dělí do tří zkupin podle toho kde žije. První skupinou jsou souhvězdí, které nikdy nezapadnou za obzor (tzv. cirkumpolární), souhvězdí z daného místa viditelné a nakonec souhvědí na které byste čekali marně, protože jsou cirkumpolární u protinožců. To jsem trochu přehnal, ale zhruba tak to funguje.

Protože na mnoha mapách hvězdné oblohy jsou souhvězdí označena latinským jménem nebo zkratkou, rozhodl jsem se je zde uvézt.

Milníky astronomie

 

-50 000

člověk si uvědomuje astronomické objekty

 

-4 000

první doklady o astronomických pozorováních

 

-586

Tháles z Milétu předpovídá zatmění Slunce

 

-350

 

Aristoteles dokazuje kulatost Země mj. pozorováním Měsíce

 

-280

 

Aristarchos pozorováním zakřivení zemského stínu na Měsíci odhaluje, že průměr Měsíce je 1/3 průměru Země

 

-200

 

Eratosthenés z měření výšky Slunce odhaduje průměr Země (6400 km)

 

1 054

 

čínstí astronomové pozorují výbuch supernovy (vznik Krabí mlhoviny)

 

1 512

 

M. Koperník formuluje heliocentrickou teorii v díle Commentariolus

 

1 543

 

Mikuláš Koperník dokazuje, že heliocentrický systém zjednodušuje tabulky na výpočet poloh planet (De Revolutions de Orbium Coelestium)

 

1 572

 

Tycho Brahe objevuje supernovu v souhvězdí Cassiopea

 

1 604

 

Johannes Kepler pozoruje supernovu v souhvězdí Hada (objevitelem je však jeho asistent J. Brunovský)

 

1 609

 

Johannes Kepler formuluje první dva zákony pohybu planet

 

1 609

 

Galielo Galilei poprvé pozoruje vesmír dalekohledem (Měsíc)

 

1 610

 

Galileo Galilei objevuje měsíce Jupiteru

 

1 613

 

Galileo Galilei pozorováním slunečních skvrn prokazuje rotaci Slunce

 

1 619

 

Johanes Kepler formuluje 3. zákon pohybu planet

 

1 656

 

Christian Huygens rozlišuje u Saturnu jeho prstence, objevuje jeho měsíc Titan a mlhovinu v souhvězdí Orion

 

1 668

 

Isaac Newton sestrojuje první zrcadlový dalekholed (reflektor)

 

1 672

 

Jean Richer a Giovanni Cassini stanovují délku astronomické jednotky (přibližně 140 mil. km)

 

1 675

 

Ole Romer z pozorování Jupiterových měsíců odvozuje rychlost světla (přibližně 227 000 km/s)

 

1 687

 

Isaac Newton zevšeobecňuje Keplerovy zákony pohybu planet, formuluje gravitační zákon

 

1 705

 

Edmond Halley zjišťuje periodicitu Halleyovy komety a veřejně předpovídá její navárt na rok 1758

 

1 718

 

Edmond Halley objevuje existenci vlastního pohybu hvězd

 

1 728

 

James Bradley pozoruje aberaci světla hvězd a stanovuje přesnější hdonotu s rychlostí světla (283 000 km/s)

 

1 758

 

Johann Palitzsch pozoruje návrat Halleyovy komety

 

1 771

 

Charles Messier publikuje první seznam slabých objektů (mlhovin, hvězdokup)

 

1 759

 

Pierre Laplace uvažuje o newtonských černých děrách

 

1 769

 

Pierre Laplace publikuje hypotézu vzniku sluneční soustavy z mlhoviny prachu a plynu

 

1 800

 

William Herschel pokusem s teploměry ve slunečním spektru objevuje infračervené záření

 

1 801

 

Giuseppe Piazzi objevuje první planetku (Ceres)

 

1 821

 

Alexis Bouvard zjišťuje nepravidelnost pohybu Uranu kolem Slunce

 

1 838

 

Thomas Henderson, Friedrich Struve a Friedrich Besssel zjišťují poprvé měřením paralaxy hvězd

 

1 843

 

John Adams předpovídá na základě nepravidelností pohybu Uranu existenci další planety a určuje její polohu

 

1 844

 

Friedrich Bessel vysvětluje „kývavé“ pohyby hvězd Sirius a Procyon existencí jejich neviditelné složky

 

1 845

 

Lord Rosse objevuje mlhovinu spirálního tvaru

 

1 846

 

Johan Galle podle prognózy Leverrierovy objevuje Neptun

 

1 846

 

William Lassel objevuje největší Neptunův měsíc - Triton

 

1 848

 

Lord Rosse studuje mlhovinu M1 a dává jí jméno Krabí mlhovina

 

1 850

 

Edouard Roche objevuje slapové namáhání pro tělesa v gravitačním poli

 

1 850

 

William Bond pořizuje první fotografii hvězdy (Vegy)

 

1 864

 

John Herschel publikuje všeobecný katalog mlhovin a hvězdokup

 

1 868

 

Pierre-Jules-César Janssen a Joseph Lockyer objevují neznámé žluté čáry v slunečním spektru a předpokládají příslušnost novému prvku - heliu

 

1 880

 

Henry Draper na málo citlivou fotoemulzi pořizuje 30. 9. první fotografii mlhoviny (v Orionu)

 

1 890

 

Henry Dreyer publikuje všobecný katalog mlhovin a hvězdokup

 

1 900

 

Max Planck zveřeňuje kvantovou domněku o povaze světla, pokládá základy nového oboru (začátek nejvýznaměnjší revoluce fyziky v dějinách)

 

1 905

 

Albert Einstein publikuje Speciální teroii relativity

 

1 914

 

Walter Adams určuje neuvěřitelně velkou hustotu hvězdy Sirius B

 

1 914

 

Vesto Slipher zjišťuje ve spektrech spirálních mlhovin červený posu spektrálních čar

 

1 916

 

Albert Einstein publikuje obecnou teroii relativity

 

1 917

 

na Mt. Wilsonu je uveden do provozu refkletor o průměru 2,5 m

 

1 919

 

Ernst Rutherford objevuje proton, základní částici jádra atomu

 

1 920

 

Harlow Shapley a Hegber Curtis diskutují spirální charakter Mléčné dráhy

 

1 922 / 24

 

Alexandr Friedmann nachází řešení Einsteinových rovnic polí, předpokládajících celkovou expanzi vesmíru, formuluje modely uzavřeného a otevřeného vesmíru

 

1 924

 

Arthur Eddington nachází vztah mezi hmotností a svítivostí hvězd hlavní posloupnosti H-R diagramu

 

1 925 / 27

 

Georges Edouard Lemaitre formuluje relativistické modely vesmíru, který mohl vzniknout explozí z „prvotního atomu“ a jako první je dává do souvislosti s expanzí vesmíru

 

1 926

 

Ralph Fowler vysvětluje podstatu bílých trpaslíků pomocí Feriho-Diracovy statistiky

 

1 927

 

Ira Bowen vysvětluje neznámé spektrální čáry jako čáry zakazaných přechodů

 

1 928

 

Harold Robertson krátce poznamenává, že Slipherovo měření červeného posuvu v kombinaci s měřením jasností galaxií naznačuje existenci vztahu mezi vzdálenosti a červeným posuvem.

 

1 929

 

Edwin Hubble objevuje lineární vztah mezi červeným posuvem a vzdáleností galaxií, který interpretuje jako rozpínaní vesmíru

 

1 930

 

Seth Nicholson měří povrchovou teplotu Měsíce

 

1 930

 

Clyde Tombaugh objevuje planetu Pluto

 

1 930

 

Subrahmanyan Chandrasekhar objevuje horní hranici hmotnosti bílých trpaslíků

 

1 930

 

Robert Tumpler objevuje mezihvězdnou absorpci prachu porovnáním úhlové velikosti a jasnosti kulových hvězdokup

 

1 930

 

Wolfgang Pauli předpovídá existenci neutrina

 

1 932

 

James Chadwick objevuje neutron a Carl D. Anderson pozitron

 

1 932

 

Karl Jansky objevuje rádiový šum, přicházející ze středu naší galaxie

 

1 933

 

Enrico Fermi publikuje teorii slabé jaderné interakce

 

1 935

 

Hideki Jukawa publikuje silné jaderné interakce

 

1 936

 

James Chadwick objevuje neutron, druhou zákl. částici jádra atomu

 

1 936

 

Fritz Zwicky z pozorování kupy galaxií ve Vlasech Bereniky vyvozuje, že vesmír musí obsahovat skrytou (nezářící) hmotu

 

1 936

 

Edwin Hubble zavádí klasifikaci galaxií na spirální, spirální s příčkou, eliptické a nepravidelné

 

1 936

 

Albert Einstein objevuje efekt gravitační čočky

 

1 937

 

Fritz Zwicky odvozuje, že galaxie mohou působit jako gravitační čočky

 

1 939

 

Robert Oppenheimer a Goerge Volkoff předkládají první model stavby neutronové hvězdy

 

1 942

 

J. J. L. Duyvendak, Nicholas Mayall a Jan Oort docházejí dedukcí k závěru, že Krabí mlhovina je pozůstatek supernovy, pozorované r. 1054

 

1 943

 

Carl Seyfert pozoruje 6 spirálních galaxií s neobvykle širokými emisními čarami

 

1 946

 

George Gamow předkládá teorii horkého „velkého třesku“

 

1 948

 

Ralph Alpher a Robert Herman předpovídají existenci reliktního záření

 

1 948

 

na Mt. Pakomár je do provozu uveden reflektor o rekordním průměru 5 m

 

1 948

 

Herman Bondi, Thomas Gold, a Fred Hoyle publikují kosmologickou teroii ustáleného stavu (stabilního vesmíru)

 

1 948

 

Geogrge Gamow, Ralph Alpher a Robert Herman formulují základy teorie vzniku vesmíru (tzv. velký třesk) a předpovídají existenci záření mikrovlnného pozadí o teplotě kolem 5 K

 

1 951

 

Walter Baade a Rudolph Minkowski objevují mimogalaktický optický protějšek rádiového zdroje Cygnus A

 

1 956

 

Clyde Copan a Fred Reines objevují neutrino

 

1 957

 

je vypuštěna první umělá družice Země - Sputnik 1, které zahajuje éru přímého kosmického výzkumu

 

1 958

 

John Wheeler dokazuje nestabilitu bílých trpaslíků

 

1 960

 

Allan Sandage objevuje první kvasar (3C-48)

 

1 963

 

Maarten Schmidt měří červený posuv Balmerových čar kvasaru 3C-273 a zjišťuje jeho velkou hodnotu

 

1 963

 

Murray Gell-Mann a Georg Zweig publikují teroii kvarků

 

1 963

 

Roy Kerr rozpracovává teorii rotující gravitační singularity

 

1 965

 

Edward Harrison publikuje řešní Olbersova paradoxu

 

1 965

 

Arno Penzias, Robert Wilson, Robert Dicke a James Peebles objevují záření kosmického mikrovlnného pozadí (3 K)

 

1 966

 

Stephen Hawking a George Ellis dokazují, že každá přijatelná všeobecná relativistická kosmologie musí být singulární

 

1 967

 

Anthony Hewish a Jocely Bell(ová) objevují pulsary

 

1 968

 

Thomas Gold navrhuje, že pulsary jsou rotující neutronové hvězdy

 

1 968

 

John Archibald Wheeler zavádí pojem „černá díra“

 

1 969

 

William Cocke, Mike Disney a Donald Tailor objevují pulsar v krabí mlhovině a tak spojují existenci supernov, neutronových hvězd a pulsarů

 

1 970

 

George Carruthers pozoruje molekulární vodík ve vesmíru

 

1 971

 

podařilo se identifikovat Cygnus X-1/HDE 226868 jako dvojitou soustavu s kandidátem na černou díru

 

1 973

 

jsou publikovány záznamy z družic Vela, objevující r. 1969 zdroje GRB (vzplanutí v oboru záření gama)

 

1 974

 

Russel Hulse a Joseph Taylor identifikují PSR 1913+16 jako dvojitý pulsar

 

1 977

 

James Elliot objevuje prstence Uranu při zákrytu hvězdy, pozorovaném z letadla

 

1 978

 

James Christy objevuje Charón, družici Pluta

 

1 979

 

Dennis Walsh, Robert Carswell a Ray Weymann objevují první gravitační čočku (kvasar 0957+561)

 

1 982

 

je prokázán, že některé meteority pocházejí z Měsíce

 

1 984

 

je prokázáno, že některé meteority pocházejí z Marsu

 

1 987

 

Ian Shelton objevuje supernovu

 

1 989

 

identifikace GS2023+338/V404 Cygni jako dvojitého systému s kandidátem na černou díru

 

1 990

 

družice ROSAT objevuje rentgenové záření z Měsice

 

1 990

 

je vypuštěn Hubble Space Telecope - reflektor o průměru 2,4 m, zřejmě nejúspěšnější astronomický přístroj všech dob

 

1 991

 

je vypuštěna družicová observatoř Compton (GRO), která se mimořádně zasloužila o studium vesmíru v pásmu nejvyšších energií elektromagnetického záření

 

1 992

 

družice COBE objevuje přirozenou anizotropii kosmického mikrovlnného pozadí (2,7 K)

 

1 992

 

A. Wolszczan a D. Frail objevují pulsar PSR 1257+12 v souhvězdí Panny - první planetární těleso mimo sluneční soustavu

 

1 992

 

objev první transplutonické planetky

 

1 993

 

na Maunu Kea zahajuje výzkumnou činnost desetimetrový teleskop Keck I (tvořený 36 hexagonálními segmenty o průměru 1,8 m)

 

1 995

 

družice ROSAT umožnila první izolované neutronové hvězdy RX J185635-3754 jako jasného rentgenového zdroje (později ztotožněna s objektem 26 mag v optickém obzoru)

 

1 995

 

Michel Mayor a Didier Queloz oznamují objev první exoplanety u hvězdy 51 Peg

 

1 996

 

na Mauna Kea zahajuje činnost desetimetrový teleskop Keck II (dvojče telespku Keck I z r. 1993)

 

1 996 / 97

 

sonda Galileo získává první indikace o existenci vodního oceánu pod povrchem Jupiterova měsíce Europa (později potvrzené)

 

1 998

 

Riess dochází na základě pozorování červených posuvů u vzdálených supernov k závěru, že dochází k urychlování expanze vesmíru

 

1 999

 

družice ROSAT podala první důkaz o existenci středně hmotných černých děr (do 1000 hmotnosti Slunce) v jádrech galaxií s překotnou tvorbou hvězd

 

1 999

 

byly vypuštěny rentgenové observatoře Chandra X-Ray Observatory (CXO; původně AXAF) a XMM-Newton

 

2 000